Baghdad, 1950-2016

Zahaj Hadidová, zakladatelka Zaha Hadid Architects (ZHA), byla v roce 2004 udělena Cena za architekturu Pritzker. Od té doby skoro každoročně byla oceněna prestižními cenami za architekturu. Každý z jejích průkopnických projektů vychází z více než třiceti let zkoumání a výzkumu ve vzájemně propojených oblastech urbanismu, architektury a designu. Hadid zastávala četné posty a hostující profesury na univerzitách po celém světě včetně Columbie, Harvard a Yale.

kliky na dveře Chevron - chrom leskChevron - chrom lesk
kliky na dveře Chevron - antracitChevron - antracit
kliky na dvere Chevron - chrom matChevron - chrom mat

 

Práce společnosti Hadid integruje přirozenou topografii s lidmi vytvořenými systémy, což vede k inovacím s novými technologiemi a důsledným prosazováním hranic architektury a designu.

Nejslavnější architektka světa Zaha Hadid, jejíž vizionářství pomáhalo redefinovat architekturu pro 21.století, čelní představitelka dekonstruktivismu. Narodila se v roce 1950 v Bagdádu, studovala matematiku na univerzitě v Bejrútu a následně architekturu na londýnské Architectural Association School. Zde se setkává s Remem Koolhaasem, Danielem Libeskindem či Bernardem Tschumim. Právě u Rema Koolhaase obhájila svou diplomovou práci (1977) a navázala spolupráci v jeho ateliéru Office of Metropolitan Architecture (OMA). Zároveň zůstala učit na univerzitě až do roku 1987 a později působila jako profesorka na světových univerzitách jako Columbia, Harvard, Yale či Vysoké škole výtvarných umění ve Vídni.

V roce 1980 se Zaha Hadid osamostatnila a založila v Londýně vlastní ateliér - Zaha Hadid Architects. První projekt, The Peaks Spa v Hongkongu, získala už za dva roky, ale nikdy nebyl postaven. První realizace se dočkala až v roce 1993, kterou byla hasičská stanice fabriky Vitra ve Weil am Rhein. Skutečným průlomem v její kariéře se stala stavba Galerie současného umění v Cincinnati v Ohiu, po které jí začaly ve velkém přibývat projekty po celém světě.

Zaha Hadid získala za své dílo řadu ocenění. V roce 2004 jako vůbec první žena získala Pritzkerovu cenu, v roce 2009 Praemium Imperiale, či dva roky po sobě i prestižní britskou Stirlingovu cenu nebo Royal Gold Medal od Royal Institute of British Architects. Za její přínos v oblasti architektury jí byl v Británii udělen šlechtický titul Dame Commander of the Order of the British Empire. Objevila se v řadě žebříčků nejvlivnějších lidí světa a její celoživotní dílo bylo vystavováno mimo jiné i v Guggenheimově muzeu v New Yorku.